pátek 31. prosince 2010

Pokušení

Čím jsem starší, tím více vnímám okamžiky, kdy mě satan pokouší.

Renda mě ubezpečil, že to je normální.

Protože nemám na to psát o svých pokušeních, v tomto článku budu postupně hromadit písemně dochovaná pokušení jiných křesťanů.

Královec na běžkách - pod 50cm nelze

Dnes jsme po letech znovu vyzkoušeli trasu Královec - Požár - Končitá na běžkách. Konečně jsem pochopil, co myslel Tom M. hrádecký, nyní klobucký, když nám říkal: nevíte, co ve Slavičíně máte.

Na této trase se při 20-30cm sněhu rozumně běžkovat nedá.

Protože většina trasy vede lesem, kde je sněhu ještě míň,  pořád jsme dřeli o kamínky nebo zadírali o blato vyjetých kolejí od traktoru. Naštěstí máme běžky letité, takže rýhy ve skluznici nemrzí. Lesem se kritické úseky objet nedají, protože je moc hustý. Až na Požár se jede pořád do kopce a v takových podmínkách je jednodušší ty běžky sundat a jít pěšky.

Až nahoře na hřebeni to bylo lepší, ale to je ke Končité jenom 2km.

Samozřejmě jsem několikrát spadl, naštěstí většinou do měkkého. Památný držkopád byl po  skoku přes mohutný pařez (nechápu, jak se ty běžky mohly nezlomit).

Minule to bylo horší - pád na ledových plotnách mezi břízkami mě bolel ještě 2 týdny. 

Tož měli jsme jít radši klasiku na Petrůvku no.

úterý 28. prosince 2010

Milostivé léto aneb reset společnosti

Po aféře Drobil jsem došel k názoru, že kapitalismus nutně potřebuje reset - návrat do stavu, kdy mají všichni stejně. Protože zloději, paraziti, rychlozbohatlíci a další pakáž svým nemorálně nabytým majetkem blokuje nebo přímo ničí  životy ostatních lidí.

Jediný reset by ale nestačil, zloději by si rychle nakradli znovu - jak rychle lze rozkrást státní majetek už nám ukázala kuponová privatizace. Aby zloději neměli motivaci krást, musel by se reset dělat pravidelně, minimálně 1x za 20 let.

Kamarád Marek S. mě ale v buse ze Zlína vyvedl z omylu: provedení resetu je velmi složité a velmi náchylné ke korupci, jak již ukázala...
    ...pozemková reforma 1919-1935

    Markovým příkladem je první pozemková reforma 1919-1935, jejímž cílem bylo rozdělit mezi široké vrstvy obyvatel půdu, vlastněnou tehdy hlavně církví a relativně malým počtem šlechticů a velkostatkářů.

    Průběh reformy byl bohužel spjat s velkým počtem výjimek a obrovskou korupcí. Výsledkem bylo, že
    • rodiny mnohých v té době aktivních politiků získaly velké množství půdy jako "odměnu za zásluhy"  
    • mnoho šlechtických rodů nepřišlo o tisíce hektarů, ale jen pár desítek či set 
    • církev prý dokonce svůj majetek ještě zvětšila.  
    Druhý "reset" - druhá pozemková reforma v letech 1945-1947, nebyla ani dokončena, protože po roce 1948 nastal reset totální - komunistická kolektivizace.

    Kolektivizace

    Kolektivizace nebyla dílem ďábelsky zlých komunistů, jak je nám dnes prezentováno.
    Ideu kolektivizace podporovali široké masy bezzemků, na které se v předchozích pozemkových reformách nedostalo. Motivaci bezzemků snadno pochopí každý, kdo se snaží dnes koupit rozumně položený stavební pozemek v našem městečku: je to nemožné, protože všechny rozumné pozemky jsou blokovány spekulanty nebo lidmi, kteří nechtějí prodat.

    Tehdejší bezzemci ale nepotřebovali (malé) stavební pozemky. Potřebovali v té době  mnohem cennější dobrou zemědělskou půdu, která by dokázala uživit jejich rodinu po celý rok - nezapomeňte, že žádná dnešní zemědělská velkovýroba levných potravin tehdy neexistovala, doma se jedlo hlavně to, co si kdo vypěstoval.

    Jakkoli byla idea kolektivizace dobrá, její provedení rukou komunistů nemohlo dopadnout jinak než dalšími křivdami a zlem.

    Milostivé léto

    Soused Renda přinesl další příklad pravidelného resetu, který byl prováděn už za Mojžíše - Milostivé léto.

    Při hledání článku na toto téma jsem našel přesně rok starý výborný článek Kláry Samkové, ve kterém navrhuje úplně stejnou periodu resetu jako já - 20 let.

    Při přemýšlení nad algoritmy milostivého léta jsem se zapletl hned v úvodních podmínkách, např.: jak spravedlivě nastolit výchozí stav? Jak vrátit půdu, na které mezitím vyrostla továrna? A hlavně: pokud dobrým, snaživým podnikatelům zestátníme každých 20 let jejich továrnu a ta bude posléze rozkradena korupčníky, odstěhují se všichni dobří lidé tam, kde žádné resety nejsou. A pokud každých 20 let vymažeme dlužníkům všechny dluhy, stane se nesplácení půjček celospolečenským fenoménem. To raději zakažme půjčky!

    Spravedlivý reset společnosti je zřejmě lidsky neproveditelný.

    Jak tedy vyřešit to, co pronásleduje kapitalismus odedávna - tj. hromadění pozemků, majetku, a moci v rukou lidí, kteří by správně měli sedět ve vězení?

    Tady je mé řešení:

    Za prvé, každý z nás má tu moc vystoupit proti zlodějům a nepoctivcům. Není třeba žádné násilí, na černotu stačí posvítit. Dělal to už Kristus (zcela pravidelné narážky na celníky, zákoníky...) a po něm mnoho dalších - třeba Antonín z Padovy, jehož očistný vliv na společnost, ve které žil, byl obrovský.

    Pokud na takové "svícení" nemáte odvahu, i tak nezoufejte. Renda odkazuje k 7. kapitole proroka Daniele: "Zasedl soud a byly otevřeny knihy".

    A pokud náhodou některý ze zlodějů Boží spravedlnosti ještě uniká, nebojme se: smrti neunikne nikdo.

    Největší bohatství, které lze beze ztráty předat potomkům, je bohatství ducha. Neboť materiál v dnešním superrychlém světě ztrácí hodnotu dřív, než děti dospějí !

    pondělí 27. prosince 2010

    O relativismu, multikultularismu a dalších levičáckých zhovadilostech...

    ...krásně píše ve svém článku Myšlenková úroveň multikulturalismu Jiří Fuchs.

    Trhání mandlí: po 4 měsících...

    ...se ukázalo, že jsem měl pravdu.
    Máme zimu a synek je v kuse nemocný, stejně jako loni.
    Ani chrápání v noci se nespravilo.

    Kolik dětí ještě bude muset zemřít, aby se tato stupidní řeznická praktika konečně zařadila do šuplíku velkých omylů lékařství, jako třeba pouštění žilou?

    pátek 1. října 2010

    Tahle země není pro tmavý'

    Byl jednou jeden kopeček,
    na kopečku domeček,
    v domečku žil dědeček...
    No, byl to spíš dědek.

    Vypil každý soudek,
    dlužil moc korunek,
    a tak přišel soud.
    Soud obstavil majetek,
    EON vypnul proud.

    Děda dostal nápad:
    sežene si někoho,
    kdo nebude chápat,
    co se píše v katastru,
    a nebude se ptát.

    Úloha přetěžká
    potrápila dědečka:
    „Co když se to dozví,
    než zaplatí mé dluhy?
    Musí to být někdo...
    kdo je tady nový,
    s nikým se nebaví...“
    A pak potkal Romy.

    Hned za další měsíc,
    stopadesát tisíc,
    dali mu na příslib:
    „Domek bude váš“!


    Říkanka o dědkovi pokračuje smutně prozaickým příběhem.

    Jednou odpoledne v roce 2009 jdu takhle se synkem po dědině a potkám známého. Říká: „Už to víš? Do dědiny se nám nastěhovali cigáni! Nejdřív jich přijelo 5, další den 10 a teď jich je 30 v jednom domečku!“.

    O kus dál další zpravodaj hlásí: „Je to hrůza, to tak přece nesmíme nechat, musíme s tím něco udělat!“.

    Byl jsem na tu „hrůzu“ zvědavý, ale nemusel jsem dlouho čekat: druhý den ráno jeli Romové autobusem do městečka. Slušně a čistě oblečení – několik dětí a máma. Když jsem přišel na zastávku, všichni slušně pozdravili. Zdravili vždycky, na rozdíl od většiny bílých dětí, která nezdraví nikdy a nikoho.

    Oproti předpokladům nepokrytě rasistické části obyvatel se život v dědině k horšímu nezměnil. Romské děti si brzo našly kamarádky a kamarády, jejich rodiče si práci nenašli, přiřadili se k 12% nezaměstnaných, resp. pokud je pravda, že romský otec měl invalidní důchod, pak také (odhadem) k 70% důchodců žijícím v naší dědině. Zkrátka – taková normální rodinka.

    Stížnosti na přistěhování Romů časem utichly, jenom občas se známí z městečka soucitně zeptali, jak se nám žije v novém sousedství? Trpělivě jsem pokaždé vysvětlil, jak se věci mají, ale dobré zprávy nemají tu průraznost špatných.

    Pak v září 2010 rodina zmizela. Na webu městečka se objevil dotaz sousedky „přes cestu“:

    Rómská komunita Nevšová
    Lenka Puškárová  |  23.7.2010 10:42:21
    Vážený pane starosto,
    před 4 lety jsem zakoupila k rekreačním účelům domek v Nevšové.Do doby než se nastěhovala do exekučního domu č.113 romská rodina,víkendové pobyty a celé prázdniny byly pro moji rodinu odpočinkovými chvílemi...

    Odpověděl: Ing. Jaroslav Končický, starosta  |  2.9.2010 20:56:49
    Dobrý den. Velmi se tazatelce omlouvám, že jsem velmi dlouho neodpovídal. Důvod je jednoduchý - problém bylo nutno prostě vyřešit. Dnes už můžu s úlevou jak Vám, tak všem (zejména Nevšovjanům) říct - je hotovo, problém je vyřešen. A také se omlouvám za podstatné zkrácení dotazu - máte pravdu, tahle problematika je totiž velmi palčivé téma. To je jistě vidět i z odpovědi:-) Děkuji za pochopení.


    A ve Zpravodaji 10/2010 na straně 2 v rubrice „Ptají se lidé“ se objevily další informace:

    Kam zmizela romská rodina z Nevšové?

    Nezmizela, přestěhovala se. Romská rodina, na kterou se ptáte, žila v domě č. p. 111 v poměrně neutěšených podmínkách. Špatný je také stavebně-technický stav domu. Myslím, že v současné době je celá tato záležitost dořešena. Romové nalezli svůj další domov mimo území města, dům by měl v nejbližší době získat do vlastnictví jeden z místních obyvatel, který jej hodlá zdemolovat a na jeho místě vystavět nový rodinný dům. Vzhledu Nevšové tento krok zcela jistě prospěje.


    To, co se stalo romské rodině (naletěli podvodníkovi, neměli práci), stává se běžně i v rodinách bílých.

    Proto bych rád poprosil všechny bílé spoluobčany, aby si příště odpustili rasistické řeči o cigánech a apriorní odsudky.

    úterý 21. září 2010

    Slavičín - Baník 5:4 na penalty

    Fotbal byl pěkný, ale ještě větší sranda byla s baníkovci v buse do Slavičína:
    Autobus najíždí na kopec Obětová (CHKO Bílé Karpaty, 511 m.n.m.)
    Fanoušci:
    On1: „Kurva my jsme na horách!“
    On2: „To sou Beskydy, p.čo!“
    Všichni: „Beskyde, Beskyde...“
    „Pane řidič, jeď, hop hop hop!“
    Pokřik: Baník Ostrava (cca 10x)
    "Katovice, Katovice, ..."
    "Baníčku my jsme s Tebou, neopustíme Tě"
    "Už je to kousek, takže:
    Baníčku my jsme s Tebou, neopustíme Tě
    nikdy Tě nezradíme, ..."
    (Zastávka Petrůvka)
    (pokřik na vystupující slečnu): "Nevystupuj, pojď s nama na fotbal
    Ty jsi dobrá, pojď s nama!"
    Řidič: "tady jedů ludé nadělaní z práce, jestli chcete dělat bordel, tak si vystupte"
    Slavičín:
    Všichni: "Už jsme tady! Už jsme tady!"
    On1:"Tak teď nás můžeš vyrazit!"

    neděle 29. srpna 2010

    Trhání mandlí - doslov

     Ráno po trhání mandlí bylo už dobře. Měli jsme štěstí. Jiní rodiče ho ale neměli:
    Aha, tak to je ta rutinní, banální, bezriziková operace, kterou prodělal snad každý?
     
    Matky, doktorky, doktoři, neblbněte!  Nosní mandle stejně většinou dětem dorostou do původní velikosti, tak proč je trápit operací a riskovat? Nebo myslíte, že dnešní doktoři jsou chytřejší než Bůh nebo evoluce ?

    sobota 28. srpna 2010

    Relativita: žert nebo švind?

    Článek o rychlosti Boha ve mně vyvolal potřebu nastudovat pořádně odvození dilatace času dle Einsteinovi teorie relativity.

    Při snaze pochopit důvod omezení rychlosti světla na hodnotu c ve všech vztažných soustavách (nezávisle na jejich rychlosti) mně zabrzdily články Louise Essena - člověka, který vymyslel a sestrojil atomové hodiny, redefinoval standard pro jednotku času a vymyslel a realizoval nejpřesnější měření rychlosti světla ve vakuu. Tento pán neuvěřil jedinému tehdy známému důkazu Einsteinovi dilatace času, který byl proveden pomocí atomových hodin přemisťovaných v letadlech kolem země a jeho články si můžete přečíst zde:
    Einsteinova dilatace času vychází z tohoto obrázku:

    V tomto obrázku je znázorněn pohyb světelných hodin, lépe to znázorňuje tento aplet : Světelné hodiny.

    Einstein předpokladá, že rychlost světla nemůže překročit hodnotu c. Pokud ale statický pozorovatel vidí paprsek světelných hodin putovat po dráze D, která je delší než skutečná dráha L, a pokud paprsku přiznáme rychlost c, pak ale paprsek uvnitř pohybujících se hodin buď nemá  rychlost c, nebo - pokud má také rychlost c, musí čas ubíhat uvnitř letících hodin jinak = pomaleji.

    pátek 27. srpna 2010

    Trhání mandlí

    Dnes kolem 12:00 náš synek podstoupil trhání mandlí. Pod celkovou narkózou, narozdíl ode mne před 30ti lety.  Já jsem to měl "zaživa" a bez umrtvení, svázaný kazajkou k židličce. Byl to podraz, hrozná bolest, krev všude kolem... Poslali mně tam, protože jsem měl prý pořád rýmu. Mandle mi vytrhli, ale ... rýma nezmizela. Zmizela, až když jsem v ke konci ZŠ začal víc sportovat a spát pod otevřeným oknen.

    Každý rozumný člověk ctí zásadu "neopravuj, co je dobré". Bohužel, manželku jsem nepřesvědčil. "Paní doktorka to přece říkala!".

    Do nemocnice jsem odvážel zcela zdravého, silného chlapečka (od 3 let lyžuje, jezdí na kole, miluje bazény...), ale 4 hodiny po operaci, když už byl hodinu vzhůru, byl úplně zničený - neudržel se na nohách, potil jak se při horčce, napolykaná krev mu v žaludku dělala převraty. Chlapeček na vedlejší posteli sice vypada o poznání líp, možná proto, že to ze sebe vyzvracel. Možná se rajského plynu nenadýchal tolik, možná ho líp snáší.

    Náš synek teď spí, snad se to do rána zlepší.

    čtvrtek 26. srpna 2010

    Rodinný rituál potravinové soběstačnosti: zemáky 2010

    Na každoročním rituálu sázení a sklízení brambor nejvíce vnímáme, jak je rok krátký. Minulou sklizeň pamatuju, jako by to bylo minulý týden - a už jsme zase na poli s motykama.

    Je to rituál, neboť pěstování brambor se sklizní v rozsahu 8-16 pytlů ročně je po ekonomické stránce nesmysl. Pokud bychom započítali náš čas, náklady na pořízení vyorávače, projetý benzin a náklady na pořízení sadby, vyšlo by kilo těch našich zemáků velmi draho. Letos se urodilo velmi málo - je mokro a zemáky hnijí. Bude to tak 8 pytlů.

    Je to ale jedna z mála příležitostí, kdy se rodina sejde v prostředí, kde nic (TV, PC, jiní lidé, ...) nemůže rušit vzájemnou komunikaci. A tak si 3 hodiny v kuse povídáme uprostřed tiché přírody. Že na pozadí naplníme pár pytlů zemáku, to už je jen malý bonus.

    sobota 7. srpna 2010

    Budeme mít v Evropě další genocidu?

    Žijeme v Evropě. Krásný kus země, kolébka západní civilizace...a také místo několika velmi nedávných genocid.

    Doufám, že žádná další genocida zde již nenastane.

    Ale vždy, když si přečtu jakýkoli článek a jakoukoli diskusi o muslimské imigraci do Evropy, mám obavy, že zde genocida nastat může, dokonce ještě za našeho života: genocida muslimů.

    Hned vzápětí se vrhnu na studium historie. Neboť současný stav pramení z procesů, z nichž některé jsou až stovky let staré. Povaha lidí se za tu dobu téměř nezměnila, bohužel ale máme mnohem efektivnější nástroje k páchání hromadného násilí a zla.

    Dnes máme studium historie jednodušší, web je čím dál bohatější studnice vědomostí. Výborné stránky o holokaustu v češtině nabízí Institut Terezínské iniciativy. Také se můžete ponořit do historie islámu v Evropě a pokud jste moraváci/slováci, určitě vás určitě zaujmou i články "Turci na Moravě a turecké války" a "Turci na Slovensku".  

    Můj osobní názor na budoucnost islámu v Evropě je takový, že černé scénáře "islamizace Evropy" se nenaplní. Spíše budeme (spíš už jsme) svědky krvavého zápasu dvou extrémů: islamismu a anti-islamismu. Tento zápas nebude mít vítěze: kde je násilí, není dobro.

    V nejhorším případě tento zápas vyvrcholí další genocidou. Už dnes je vidět, že historie největší evropské genocidy - holokaustu - se za začíná opakovat. Nyní jsme jakoby ve 20. letech 20. století, kdy ještě v Německu nebyl u moci Hitler a Židé téměř ve všech evropských státech zažívali dříve nebývalou svobodu a prosperitu.

    Srovnání samozřejmě není uplně 100%, protože židé v Evropě žili po staletí, zatímco muslimská imigrace probíhá zatím jen několik desítek let (viz např. historie turecké mešiny v Německu). Díky rychlým a levným dopravním prostředkům ale muslimská imigrace pokračuje řádově rychleji, než v historii ta židovská.
     Co je podobné, je uzavřenost a vyhraněnost jejich společenství. Za opuštění islámu muslimům hrozí smrt, podobně i u ortodoxních židů je opuštění víry horší než smrt (viz Ivan Olbracht - O smutných očích Hany Karadžičové). Přesto, že mnoho židů se snažilo o asimilaci, v globále byli stále vnímání jako "ti druzí" - existovala tedy klasifikace "my" a "oni", která je 1. předpokladem genocidy.


    Dalo se tomu zabránit? Určitě ano, ale především na straně židů: museli by se průběžně asimilovat skrze manželství s členy původního obyvatelstva. A v zemích, které jsou z více než 90% procent křesťanské, by s velkou pravděpodobností museli i změnit nebo opustit svoji víru. Takto fungují imigranti všech národností ve světě a jiná cesta není. Protože ten, kdo přichází do cizí země a chce v ní žít, musí se asimilovat - přijmout jazyk, zákony i kulturu hostitelské země. V některých zemích i víru. Nesmí se snažit v cizí zemi vytvářet "osamocené ostrovy" paralelního národa s jinými zvyky, jinou morálkou a jinou kulturou. Takové chování vytváří v  původních obyvatelích strach z neznámého. Mezi odlišitelnými  skupinami také vzniká soupeření o společné zdroje a pokud je nedejbože "cizí" skupina úspěšnější (což židé často byli), pak je zle. Protože většina nakonec vždycky vyhraje!

    Historie s muslimy se opakuje také proto, že po válce byla veškerá vina za evropský antisemitismus přehozena na nacisty. Antisemitismus všech obyčejných lidí byl jedním šmahem zapomenut: to ne my, to oni (nacisti). A s ním byly zapomenuty také všechny výše uvedené důvody, které k antisemitismu vedly.

    Evropa se nenaučila asimilovat své menšiny. Tam, kde jsou menšiny, tam je zle pořád. Viz IRA, ETA, Jugoslávie, Kosovo. Odmítejme ale "bílou vinu". Asimilace nemůže být založena na toleranci většiny, ale na povinnosti: musí být ze zákona povinná, bez prokázání asimilace s okolní populací by nikdo neměl dostat evropské občanství. To, že se někdo narodí v Evropě, nesmí být poukázkou k občanství, pokud neumí evropský jazyk, kulturu, zákony. Pokud se tu někomu nelíbí a bude to demonstrovat tak, jako to dělají muslimové při svém volání po šárii, nechť je mu občanství (a výhody z něj plynoucí) odebráno!

    Řešení od-islamizace Evropy, které navrhují mnozí diskutéři na stránkách jako eurabia.cz, je prý jednoduché: neasimilova(tel)né muslimy vrátit zpět do jejich zemí. Bohužel jim nedochází, že muslimů v Evropě je už víc, než židů před 2. světovou válkou. A že vystěhování takového množství lidí je nereálné.
    Když tak čtu jejich argumentaci, doporučil bych jim přečíst si protokol konference z Wannsee - stačí nahradit slovo "žid" slovem "muslim" a máte zde kompletní manuál, jehož uplatnění vám zaručí bezplatnou účast na nejbližším soudu kvůli zločinům proti lidskosti. Pokud vám tedy nevadí, že budete sedět na lavici obžalovaných

    Jaké je moje řešení?

    Jasně, přísnější imigrační politika, s tím ale obyčejný člověk moc neudělá. Co ale můžeme (aspoň někteří) dělat je snažit se vzdělávat muslimy, kteří už tu jsou: muslimům musíme vysvětlit naši historii, především to, že Evropané sice nemají po 2. světové válce chuť válčit a zabíjet, ale jinak už tisíce let dokazují, že není ve světě krvavějších šelem. A že pro muslimy v Evropě není jiná cesta, než asimilace.

    Pokud cítíte, že naše budoucnost je ohrožena muslimy nebo islámem popř. že nechcete být nečinnými diváky další evropské genocidy, je potřeba si uvědomit, že součástí té budoucnosti jsme my všichni. A to, co děláme nebo neděláme teď.

    Evolution beyond Neo-Darwinism

    Současná evoluční teorie se nazývá "Moderní evoluční syntéza" nebo "Syntetická teorie evoluce" a obsahuje jen velmi málo z původní teorie Darwinovi. Mnozí proponenti moderní syntézy se brání tomu, aby současná teorie byla označována pojmem "Neo-Darwinistická", neboť si uvědomují, že spojení s Darwinem není dobrý "marketingový tah" [8][1][4]. Např. Ernst Mayr v roce 1984 napsal:
    "...termín neo-Darwinismus je pro syntetickou teorii zcela špatný, protože byl poprvé použít římany v roce 1985 pro označení Weismannovi teorie"[9]
    Přesto, že "Syntéza byla přijata téměř všemi biology[1]", nemyslete si, že současná věda má již v otázkách evoluce jasno. Protože pokud slyšíte/čtete/vidíte nějakého vědce říkat, že všechny otázky jeho oboru již byly zodpovězeny a jím hlásané teorie jsou nesporná a jediná možná pravda, pak to není vědec, ale pa-vědec, lenoch, blázen nebo podvodník.


    Podle mého názoru žádná "jediná platná evoluční teorie" nikdy nevznikne. A to proto, že  u jednotlivých druhů organismů jsou ohromné rozdíly mezi evolučními mechanismy a strategiemi.

    Předpovídám, že výzkum evolučních mechanismů se bude více specializovat a štěpit a jeho výsledky se stanou součástí popisu jednotlivých druhů (species).

    A tento výzkum bude nekonečný, neboť evoluční strategie organismů se v čase mění a přizpůsobují vnějším podmínkám.

    Dojde, vlastně spíš už dochází také k tomu, že výzkum evoluce se z čistě biologické domény stane interdisciplinárním oborem, na kterém budou pracovat biologové, biochemici, informatici, odborníci na složité systémy, environmentalisté a kdoví kdo ještě. Protože evoluce se netýká jen živočichů, evolucí prochází i jejich životní prostředí.

    Viz tento článek: "Evolution in spatial predator-prey models and the prudent predator: The inadequacy of steady-state organism fitness and the concept of individual and group selection"

    Při jeho čtení jsem si uvědomil, že moje evoluční modely neodpovídají skutečnosti, protože se snažím, aby zadaný problém vyřešil jeden samostatný jedinec "superhrdina".

    V živé přírodě to tak ale je pouze zřídka - samostatný jedinec většinou nezmůže nic, problémy řeší větší skupina a k řešení problému je často potřeba i několik generací. Takže to je velká inspirace pro další práci.

    pátek 6. srpna 2010

    Jakou rychlost má Bůh ?

    Tato srandovní otázka mně napadla při uvažování o tom, jak by vlastně Bůh mohl fungovat, aby byl zároveň přítomný v rámci celého vesmíru.

    Aby to zvládl, musel by mít rychlost větší, než je rychlost světla. Od publikace teorie relativity věc nepředstavitelná: nic nemůže být rychlejší, než světlo ve vakuu, v opačném případě by dle principu dilataci času došlo k porušení principu kauzality - Boží čas by při dosažení nadsvětelné rychlosti vůči našemu tikal dozadu.

    Pokud si ale představíte vesmír jako jeden velký program, prováděný nějakým simulátorem s diskrétním časem a Boha jako tvůrce toho simulátoru, pak nadsvětelná rychlost jeho pohybu je možná: simulace se dá pozastavit a Bůh se může v jednom tiku simulovaného času zjevit na jednom místě vesmíru, v dalším tiku na libovolném jiném místě bez omezení vzdálenosti (tj. s neomezenou rychlostí přesunu).

    Teď se asi smějete a já se taky směju, mimo jiné také radostí nad tím, že takovéto myšlenky můžu mít a můžu je dokonce i napsat, aniž by mi hrozila smrt za kacířství. Pokud se nesmějete, ale ťukáte si na čelo, pak vězte, že myšlenka "diskrétního času" nepochází od mně, ale je součástí teorie "Loop quantum gravity" (popularizačněji pojaté vysvětlení je zde), která se pokouší "vybudovat most" mezi teorií relativity a kvantovou mechanikou.

    Ale zpátky k tématu: i kdyby se Bůh rozhodl dodržovat svoje vlastní zákony a dobrovolně se pohyboval "jenom" rychlostí světla nebo raději rychlostí nepatrně menší, z teorie relativity bychom mohli spočítat, jaká by byla dilatace času jeho souřadného systému vůči systému našemu. 

    Při googlení na toto téma jsem narazil na spoustu zajímavých i srandovních stránek. Například tato:

    http://www.speed-light.info/speed_of_light_12000.htm

    kde zapálený muslim vysvětluje, že verš koránu
    [Quran 32.5] "(Allah) Rules the cosmic affair from the heavens to the Earth. Then this affair travels to Him a distance in one day, at a measure of one thousand years of what you count."
    ve skutečnosti obsahuje přesný výpočet rychlosti světla již 1400 let před naší vědou, což je důkaz, že korán je zázračný.

    Křesťané mu samozřejmě hned oponují, neboť koncept "one day/thousand years" přece pochází z Bible:

    2Peter 3:8 But do not forget this one thing, dear friends: With the Lord a day is like a thousand years, and a thousand years are like a day. 

    Psalm 90:4 For a thousand years in your sight are like a day that has just gone by, or like a watch in the night. 


    S použitím uvedených veršů a teorie relativity tak můžu konečně vypočítat odpověď na otázku z nadpisu článku:

    1000 let = cca 365000 dnů (jasně, rok nemá přesně 365 dní, ale to teď neřešme)

    Dle vzorce o dilatci času:

    365000 (dnů) = 1 (den) / SQRT(1-c2/v2)
    a tedy:

    SQRT(1-v2/c2)=1/365000
    1-v2/c2=(1/365000)2
    v2=(1- (1/365000)2)*c2
    v = c*SQRT(1- (1/365000)2)

    v= c * 0,999999999996

    Dle těchto veršů se tedy Bůh vůči nám (někdy? obvykle? občas? pořád?) pohybuje rychlostí velmi blízkou rychlosti světla ve vakuu.

    Což by celkem vysvětlovalo, proč máme naprostou svobodu konání - uhlídat takovou spoustu blbů je při jeho rychosti nereálné: každou jeho sekundu uběhnou na zemi 4.2 dny a třeba druhá světová válka (6 let našeho času) v jeho čase trvala pouze 8.6 minut.

    Pokud tedy k Bohu nemáte zavedenou přímou linku s nadsvětelnou rychlostí přenosu informací, počítejte s poměrně dlouhou reakční dobou vyřízení vašich žádostí :-) Jak říká lidová heuristika: "Boží mlýny melou pomalu, ale jistě".

    Bohu to ale nevyčítejte, zákony - i ty fyzikální - přece musí platit pro všechny!

    The descent of man

    Přestože jsem modelováním evoluce strávil poslední dobou mnoho času, nikdy jsem nečetl ani jednu publikaci pana Darwin-a. Nikdy jsem nepochyboval o tom, že jeho teorie, které nás učili na ZŠ a SŠ, jsou nezvratnou pravdou. Dneska jsem si ale přečetl jednu jedinou kapitolu z jeho práce "The Descent of Man, and Selection in Relation to Sex" a jsem v opravdovém šoku. Jeho "pravda" je totiž s mým vnímáním světa naprosto neslučitelná.

     Dokonce se nebojím říct, že v níže uvedených myšlenkách Darwina a s ním spřízněných "filozofů" vidím jeden z důležitých pramenů, který spolu-naplnily moře hrůz, v nichž utonuly desítky (nebo stovky?) milionů obětí obou totalit 20. století  - nacismu a komunismu.

    Jak může tak nehumánní a nelidské učení vůbec zůstávat v dnešních  učebnicích?
    Jak je možné, že pseudo-vědecké názory plné rasismu, eugeniky a nabádání k omezování osobních svobod jsou ještě dnes v učebnicích prezentovány jako jediný správný vědecký výklad vývoje a existence života na Zemi?

    Myšlenky, které si můžete v tomto "díle" přečíst, jsou dones papouškovány na všech internetových diskusích, kde se řeší problém ras a národů. Tyto myšlenky jsou totiž dodnes považovány za vědu a proto tvoří úhelný kámen myšlenkových pochodů dnešních rasistů a nacionalistů.

    Takže posuďte sami. Text od strany 134 uvádím v českem překladu i v původním english znění, protože si nejsem jistý některými obraty:

    Natural Selection as affecting Civilised Nations
    Jak přirozený výběr ovlivňuje civilizované národy

    I have hitherto only considered the advancement of man from a semi-human condition to that of the modern savage. 
    Až dosud jsem uvažoval pouze nad vývojem člověka z polo-člověčího stavu ke dnešním divochům. 

    But some remarks on the action of natural selection on civilised nations may be worth adding. 
    Ale bylo by vhodné přidat ještě poznámky o vlivu přirozeného vývoje na civilizované národy. 

    This subject has been ably discussed by Mr. W. R. Greg,9 and previously by Mr. Wallace and Mr. Galton.10 Most of my remarks are taken from these three authors. 
    Toto téma bylo dovedně diskutovaná pane W.R. Greg-em a předtím panem Wallace-m a panem Galton-em. Většina mých poznámek je (pře?)vzata od těchto tří autorů.

    With savages, the weak in body or mind are soon eliminated; and those that survive commonly exhibit a vigorous state of health. 
    U divochů jsou slabosti těla nebo rozumu brzy eliminovány. A ti, kteří přežívají, většinou vykazují pevné zdraví. 

    We civilised men, on the other hand, do our utmost to check the process of elimination; we build asylums for the imbecile, the maimed, and the sick;
    My, civilizovaní lidé, na druhé straně děláme maximum pro kontrolu/zadržení procesu eliminace; budujeme útulky pro imbecily, mrzáky a nemocné;

    we institute poor-laws; 
    zřizujeme zákony pro chudé (?) 

    and our medical men exert their utmost skill to save the life of every one to the last moment. 
    a naši lékaři vynakládají  jejich maximální schopnosti na to, aby zachránili život každého do posledního momentu.
      
    There is reason to believe that vaccination has preserved thousands, who from a weak constitution would formerly have succumbed to small-pox. 
    Je důvod věřit, že očkování zachránilo tisíce takových, kteří by kvůli slabé konstituci dříve podlehli (planým?) neštovicím. 

    Thus the weak members of civilised societies propagate their kind.
    A tak slabí členové civilizovaných společností rozmnožují svůj druh.
    Pozn. překladatele: přesto - nebo spíš právě proto jsou členové civilizovaných společností evolučně úspěšnější než divoši ! O co by naše civilizace přišla, kdyby Einsteina eliminovala, protože byl v dětství "opožděný" a kdyby nenechala přežít  Stephena Hawkinga ?

    No one who has attended to the breeding of domestic animals will doubt that this must be highly injurious to the race of man. 
    Nikdo, kdo se účastní chovu domácích zvířat nepochybuje, že toto musí být pro lidskou rasu vysoce škodlivé.
    Pozn. překladatele: Toto přirovnání je zcela mimo mísu. Chovatelé domácích zvířat si nemohou dovolit obrovské multigenerační experimenty po vzoru evoluce. A jejich výtvory (kříženci) vytvoření se záměrem zesílit určitou vlastnost by v konkurenci divokých přírodních druhů většinou neobstáli.

    It is surprising how soon a want of care, or care wrongly directed, leads to the degeneration of a domestic race;
    Je překvapující, jak brzy snaha o péči, nebo péče špatně směrovaná, vede k degeneraci domácích ras;
    Pozn. překladatele: Darwinovi se rychlé výsledky křížení zdály překvapivé, protože neznal principy dědičnosti - ty sice objevil už jeho součastník Mendel, Mendelovým objevům ale tehdejší věda ani společnost nevěnovala žádnou pozornost - co by také mohl tehdejšímu vědeckému poznání přinést nějaký křesťanský mnich, že :-)

    but excepting in the case of man himself, hardly any one is so ignorant as to allow his worst animals to breed.

    ale kromě případu člověka samotného, těžko kdo je takový ignorant, aby umožnil rozmnožování svým nejhorším zvířatům.

    The aid which we feel impelled to give to the helpless is mainly an incidental result of the instinct of sympathy, which was originally acquired as part of the social instincts, but subsequently rendered, in the manner previously indicated, more tender and more widely diffused.
    Pomoc, kterou se cítíme povinni poskytovat bezmocným, je především náhodný výsledek instinktu soucitu, který byl původně získán jako část sociálních instinktů, ale postupně se stal, způsobem popsaným výše, více jemný (?) a širočeji rozprostřený (?)


    Nor could we check our sympathy, even at the urging of hard reason, without deterioration in the noblest part of our nature. 
    Ani nemůžeme omezit náš soucit, dokonce ani v případech urgentního silného důvodu, bez pohoršení neušlechtilejší části naší povahy. 

    Pozn. překladatele: v odstavcích výše Darwin vytvořil mlžnou clonu humanity, do které následně zahalí zrůdné návrhy inspirované eugenikou: 


    The surgeon may harden himself whilst performing an operation, for he knows that he is acting for the good of his patient; Chirurg se může zatvrdit, když provádí operaci, o které ví, že jeho pacientovi prospěje;
     

    but if we were intentionally to neglect the weak and helpless, it could only be for a contingent benefit, with an overwhelming present evil.
    ale pokud bychom my úmyslně zanedbali slabé a bezmocné, bylo by to jen ku prospěchu skupiny, za cenu ohromného současného zla.

    We must therefore bear the undoubtedly bad effects of the weak surviving and propagating their kind;
    Proto musíme nést nepochybně špatný efekt přežívání slabých a jejich rozmnožování 

    but there appears to be at least one check in steady action, namely that the weaker and inferior members of society do not marry so freely as the sound;
    ale existuje minimálně jeden způsob soustavně uplatňované kontroly, jmenovitě ten, že slabí a podřadní členové společnosti nebudou sezdáváni tak volně "jako zvuk" 
     

    and this check might be indefinitely increased by the weak in body or mind refraining from marriage, though this is more to be hoped for than expected.
    a tato kontrola by mohla být neurčitě navyšována tím, že slabí na těle či duchu nebudou vstupovat do manželstív, ačkoli v toto můžeme spíše doufat než očekávat.


    Závěr

    text se v podobném duchu věnuje i dalším "škodlivým vlivům" na evoluci lidí - vysoký majetek (často nesouvisející s intelektem držitele), vyšší porodnost lidí s nízkým intelektem atd.

    Co dodat: všechny vědecké obory od roku 1882 udělali ohromný pokrok a světovému školství se tento pokrok vůbec nedaří reflektovat:
    • SŠ fyzika nedojde dál než k teorii relativity, která byla publikována v roce 1905.
    • SŠ matematika nedojde dál než k diferenciálnímu a integrálnímu počtu  (Gottfried Leibniz 1675, Isaac Newton 1684-7)
     SŠ biologie je paradoxně neignoruje objev DNA, přesto stále propaguje pseudo-filozofické plky Darwina.

    Co na to říkáte? Není čas vymést filozofii SS z SŠ ? :-) 

    Evoluce Turingova stroje

    Předmluva

    Tímto článkem začíná konec :-) anonymity mého blogu. Protože konferenční příspěvek o mých experimentech na téma "evoluce" musím nejpozději do února 2011 dopsat a odeslat na nějakou tematickou konferenci, snadno si pak dohledáte, kdo tento blog píše.

    Úvod

    Poslední dva měsíce jsem strávil implementací evoluce Turingova stroje.

    Stručné vysvětlení pro ne-ajťáky: Turingův stroj je asi nejjednodušší možný stroj s výpočetní schopností ekvivalentní běžným počítačům. Pro představu, kompletní simulátor Turingova stroje mi v programovacím jazyce ANSI C zabírá pouze 20 řádků kódu, a to nejsem žádný geniální programátor.

    Proč se pokouším na Turingův stroj nasadit evoluci?

    Chci si na tomto jednoduchém modelu sám vyzkoušet zodpovědět několik otázek, o kterých se bez experimentu dá pouze spekulovat:
    1. Může nemyslící entita (např. stroj) vytvořit funkční algoritmus? Toto je jedna ze základních otázek oboru "umělá inteligence"
    2. Jaké schopnosti má evoluce?
    3. Co je to "přirozený výběr"?
    4. Zůstalo ještě v Darwinově teorii něco, co je ve světle dnešní vědy obecně platné?
    Výsledky

    1. Podařilo se mi pomocí evoluce vytvořit funkční algoritmus, který je stejně efektivní, jako ten, který jsem vymyslel sám. Samozřejmě, výsledný algoritmus nevymyslel počítač uplně sám, ale vytvořil ho na základě popisu správného řešení, který jsem mu zadal. Detaily popíšu v konferečním článku.
       
    2. Evoluční algoritmy fungují.

      Základním předpokladem dobrých výsledků je ale dobře vymyšlená účelová funkce a dobře vymyšlená "evoluční strategie" - tyto dvě komponenty určují, které jedince necháme rozmnožovat a jak.

      Na implementaci těchto dvou komponent jsem strávil velmi mnoho času - řádově víc, než kolik mi trvalo vymyšlení optimálního "lidského řešení" Turingova stroje řešícího daný vzorový problém. 

      Ale pro složitější problémy, kde se "lidské řešení" vymýšlí těžko nebo příliš dlouho, může být implementace evoluce naopak mnohem jednodušší.

      Co z toho vyplývá: evoluční algoritmy v informatice fungují proto, že do nich vkládáme svoji inteligenci a obraz správného výsledného řešení.
      To je naprosto jiný přístup, než materialistický (Darwinův) model "evoluce bez záměru"  ("evolution without purpose").

      U materialistického modelu evoluce je účelovou funkcí evoluce "přežití organismu". Modelováním v tomto smyslu se zabývá jiná oblast informatiky - "Umělý život" (artificial life). Narozdíl od evolučních algoritmů, které fungují a už nějakou dobu přináší lidstvu užitek, výzkumníci v oblasti umělého života naráží na to, že jimi modelované životní formy se po nějaké době přestávají vyvíjet, stagnují, degenerují nebo zanikají.

    3. "Přirozený výběr": Darwin věřil, že přirozený výběr v přírodě probíhá algoritmem "přežití nejlepších". Tato evoluční strategie ale v evolučních algoritmech nefunguje a nemůže fungovat ani u živých organismů. Proč?

      Představte si obrovský prostor všech možných "jedinců", který je tvořen všemi možnými kombinacemi jejich kódu (je jedno, jestli je to kód DNA nebo počítačový).

      V případě mého experimentu jsem vyvíjel jedince - Turingovy stroje, kteří měli max. 20 stavů, zpracovávali max. 5 znaků a na pásce mohli dělat 4 různé posuvy (nic, L, R, RR).  Kód Turingova stroje je přechodová funkce, tj. tabulka, která v mém případě má 20*5 = 100 řádků a v každém řádku může být jedna z 20*5*4=400 kombinací trojic (stav, znak, posuv). Počet všech možných jedinců = počet všech možných tabulek = 400100=1,6 * 10260.

      To je ovšem ohromné číslo. Jen pro představu: I kdybych měl scifi super počítač a vytvořil v něm populaci o velikosti 1030 jedinců (tj. odhadovaný počet nejpočetnější živé formy na Zemi - bakterie SAR11) a mohl bych nové mutace z každého jedince tvořit každou sekundu (scifi super počítač to stihne), pak by každý jedinec vytvořil 86400 mutací denně = 31.536 milionů ročně a já mohu za 1 rok vyzkoušet pouze 31 * 1036 mutací. Abych tímto způsobem prošel celý stavový prostor, bude můj výpočet trvat cca  10260-37 = 10223 let. Je pro srovnání, stáří sluneční soustavy se odhaduje na 4.5 * 109 let :-)

      Podotýkám, že prostor o velikosti 10260  Turingových strojů  je stále mikroskopický ve srovnání s prostorem všech možných živých organismů, které definuje řetězec bázových párů DNA. Např. výše uvedená bakterie SAR11 má 1 308 759 párů DNA, což je nejkratší DNA ze všech dnes známých volně žijících organismů. Jeden pár může nabývat 4 hodnot (G-C, C-G, A-T, T-A), takže to máme 41308759 =   2.7 * 10787951 možných kombinací. Wow...

      Představte si tento ohromný prostor raději jako obrovskou krajinu s nížinami, propastmi a horami. Vaším úkolem je najít nejvyšší horu, což  obnáší i to, že musíte nejdřív nalézt její vrchol.

      Jediné možné řešení tohoto problému je takové, že budete testovat náhodné body v celé krajině a pokud nějaký bod bude mít dobrou výšku, začnete ohmatávat jeho okolí.

      Takto nějak funguje evoluční algoritmus: jedinec=bod v krajině, výška bodu=fitness jedince.

      V čem je problém algoritmu "přežití nejlepších" ? V dané chvíli hledání se nějaký jedinec může nacházet na vrcholu, který je sice momentálně nejvyšší nalezený, ale rozhodně není nejvyšší. Pokud byste nechali rozmnožovat pouze tohoto jedince, pak všichni jeho potomci (ať už nemodifikovaní, nebo modifikovaní mutací) se budou nacházet již pod vrcholem a vy nikdy nenajdete žádnou vyšší horu. Přitom o kus dál jste měli jedince, který stál na úpatí hory, která skutečně nejvyšší byla. Máte ale smůlu, protože jste ho nenechali se rozmnožovat  a další jedinec se na jeho pozici dostane .. třeba až za 10100 let :-)

      Darwin nic z tohoto nemohl vědět. Nevěděl nic o DNA, nevěděl nic o dědičnosti, neměl k dispozici počítače, na kterých by mohl nechat běžet modely evoluce a zkoumat, čeho je a čeho není schopna. Nemohu mu vyčítat, že na základě tehdejších znalostí o přírodě vytvořil teorii, která obsahuje tolik chyb, že není použitelná.

      Co mu ale musím vyčítat je to, že o svojí teorii neměl žádné pochybnosti a postavil ji tím na úroveň víry. Víry, která se stala velmi úspěšná. Co tato víra ovšem implikuje si můžete přečíst na straně 134 jeho pozdní práce "THE DESCENT OF MAN,AND SELECTION IN RELATION TO SEX".

      Pokud nevládnete dobře angličtinou, přeložil jsem pro vás aspoň kousek tohoto pamfletu v příspěvku The descent of man.

    Křesťanství a Islám

    Na webu eurabia.cz (jehož myšlenková schemata jsem opustil cca tento týden díky své práci na evolučních algoritmech, viz následující články mého blogu) jsem  jsem narazil na knížku "Bojovala jsem za Alláha".

    Pokud vás zajímá smýšlení, víra a životní problémy evropských muslimů, velmi doporučuji k přečtení. Ale přečíst by si ji měli také všichni křesťané - protože náš život většinou neodpovídá naší víře a protože nedokážeme lidem jako Johanna ukázat cestu, kterou ona nejdříve 10 let hledala (a často nacházela) v islámu.

    Pokud nedokážete dočíst do konce příběh ženy, hledající smysl a správnou cestu, přečtete si alespoň Předmluvu k německému vydání, která se celkem objektivně zabývá současným vztahem muslimů a evropanů, islámu a křesťanství. Pokud chcete porozumět tomu, co se v Evropě děje, je toto ideální úvodní četba.

    neděle 30. května 2010

    Odpověď na předvolební email od KDU-ČSL

    Moje odpověď na předvolební email odeslaný 21.5. (bohužel dodnes bez odpovědi):

    -------- Původní zpráva --------
    Předmět: Osobni prosba
    Datum: Thu, 21 May 2010 12:01:39 +0200
    Od: Zuzana Roithova
    Dobrý den,

    dovolte mi oslovit Vás v době, kdy do voleb do Poslanecké sněmovny nezbývá mnoho času
    ...


    Česká společnost zažila v minulosti důslednou dehonestaci a perzekuci křesťanů. V naší hluboce sekularizované zemi to má křesťansko-demokratická strana opravdu těžké,
    ..

    Dobrý den,

    děkuji za email a možnost na něj reagovat.

    Těžké to má Vaše strana i u mnoha hluboce věřících křesťanů, když vidí chování špiček strany - jen pár příkladů:
    Pokud výše uvedené příklady jsou plody stromu s názvem KDU-ČSL, jaký je to strom?

    [Lukáš 6:43] "Dobrý strom nedává špatné ovoce a špatný strom nedává dobré ovoce."
    [Lukáš 3:9] a Matouš [3:10]: "Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně."
    Ano, jistě, znám i několik málo členů KDU, kteří jsou vzorem křesťanského života, ale Ti nemají šanci cokoli ovlivnit, protože bratrstvo kočičí pracky, které je nyní v KDU u moci, jim to nedovolí.

    Vaší straně by proto nejvíce prospělo, aby se po mnoha letech vůbec nedostala k moci a díky tomu ji opustili všichni "bratři", kteří slovo "křesťanství" v názvu strany využívají jen jako snadno dostupné tlačítko výtahu k moci a penězům. A ti dobří, opravdoví křesťané aby přešli do větších stran, kde se stanou Kristovou solí této země.

    Neboť slovo "křesťaň" je odvozeno od slova Křest (ze staroněm. krist Kristus), Kristus je Boží syn a my nemáme brát slovo boží nadarmo - a již vůbec ne pro dosažení podílu na světské moci! Kristus za svého života odmítal snažení o jakékoli "podílu ve světském království", ale název strany "Křesťanská demokratická unie" jde přesně proti jeho učení. Politická strana se přece zakládá proto, aby podílu na světské moci dosáhla, ne proto, aby se o něj nesnažila.

    Slovo "křesťanská" v názvu organizace dokážu přijmout v názvu církve nebo nadace, rozhodně ne však v názvu politické strany. Protože politická strana musí často dělat kompromisy a rozhodnutí, které jsou v rozporu s Kristovým učením. Protože v politické straně jako v každém větším společenství vždy budou lidé - paraziti, které nezajímají žádné ideály, ale pouze osobní prospěch.

    P.S.:
    Pěknou analýzu neutěšeného stavu KDU-ČSL, tentokrát z pohledu zevnitř, obsahuje tento článek.

    středa 14. dubna 2010

    Příprava na Letnice 2010: dívka po probuzení z komatu mluví plynně německy

    Lékařská věda si neví rady, a tak případ zapadne do šuplíků a brzy bude zapomenut.

    Já si na něj ale vždycky vzpomenu při slavení letnic. Pokud je možné, aby cizí jazyk v člověku inicioval úraz nebo nemoc, jak by taková iniciace vypadala v podání Ducha svatého?

    sobota 10. dubna 2010

    Velikonoční příběh

    Můj soused Renda mi k velikonocům donesl tuhle knížku. Přečetl jsem ji během jediného dopoledne a tady jsou mé dojmy:
    1. Neplodné stromy: zákoníci a farizejové v konfrontaci s Ježíšem ukázali, že jejich víra je mrtvá a že v jejich mysli nevládne pán světla, ale pán tmy. Nepředávali již lidem víru, ale jen slova. Žili ve světě, který byl již zcela jiný, než svět Starého zákona, jehož jazykem mluvili k lidem.

      Ježíš k lidem mluvil jinak: nepoužíval naučené fráze a věty ze zákona, ale mluvil současnou řečí. Mluvil o současných problémech a používal obrazy ze života současníků, tak, aby mu všichni rozuměli. A lidé žasli, následovali ho po tisících a nechávali se křtít.

      Ježíšovi učedníci v tomto díle pokračovali:

      Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě
      ...
      V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, ...
      Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie,
      Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané, židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové,
      ...
      Tu vystoupil Petr spolu s jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je:
      ...

      Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí." [Skutky 2: 1-41]

      Když toto čtete, napadlo vás někdy zeptat se sama sebe: "Kolik nevěřících jsem přesvědčil k víře já sám?" Nejsem také jenom zákoníkem/farizejem? Nemluvím ve frázích a větách zákona, kterým běžní lidé nerozumí? Nejsem tím, o kterém mluví [Lukáš 3:9] a Matouš [3:10] takto: "
      Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně."
    2. Jidáš: k předchozímu bodu je nutné položit Jidáše (v této knížce asi poprvé vidím Jidáše vykresleného velmi věrohodně).

      Jidáš není prototypem zlosyna, je zde člověk, který chce konat dobro, jenže není schopen vidět víc, než současné problémy svého světa, nezajímá se o vzdálenou budoucnost, neusiluje o "království nebeské", ale o "království pozemské". A to ho přivede k vlastní zkáze.

      Co tím chci říct: bylo by krásné umět být jako Ježíš - mluvit ke svým současníkům současnou řečí o jejich současných problémech a neoblékat se přitom do "cizího peří" frází Zákona. Přitom je ale velmi těžké nezklouznout do polohy Jidáše, jehož zájem o "království pozemské" přehlušil vše ostatní, což ho přivedlo až ke zradě Ježíše.
    3. Ukřižování: učedníci, ale i další křesťané a nekřesťané měli po Ježíšově smrti problém pochopit, proč se nechal ukřižovat. Měl přece mnoho příležitostí uniknout a i během soudu měl mnoho příležitostí vše zvrátit ve prospěch svého života.
      Běžný člověk nedokáže pochopit, že někdo zemře proto, aby dodržel proroctví. Je těžké, obzvláště dnes, kdy už Bohu nemusíme pravidelně předkládat krvavé oběti, věrohodně cizímu člověku vysvětlit Ježíšovi důvody, proč se dobrovolně stal Velikonočním obětním beránkem, poslední a největší krvavou obětí. Toto je jeden z mých úkolů do budoucnosti: prostudovat pořádně historický kontext Ježíšova života a vysvětlit jeho motivy komukoli tak, aby je neměl problém pochopit.
    4. "Marketing utrpení": nikdy jsem nechápal, proč katolická církev (a nejen ona) jako hlavní marketingové symboly církve používá Ježíše na kříži, obrázky křížové cesty a mnohá další zobrazení Kristova umučení a popravy. Proč nejsou naše kostely zdobeny tím, co Ježíš činil celý svůj život, tj. učením o pravdě, o lásce k bližnímu, o vztahu k Bohu? Proč v kostelích tak málo vidíme obrazy jeho vítězství nad ďáblem, nad nemocemi, nad úklady farizejů a konečně i nad smrtí? Je jedním z důvodů malá víra umělců a církevních hodnostářů v tyto zázraky? Proč církevní umění zdůrazňuje poslední Kristův den, kterého on sám se tak bál? K čemu vlastně slouží "marketing utrpení"? Měla pravdu komunistická propaganda, když církev a její "marketing utrpení" označovala jako nástroj, kterým vládnoucí vrstva udržuje utlačované poddané v klidu a připravuje je na snášení příkoří? A konečně, není znázorňování Ježíšovi popravy nízkým způsobem, jak přitáhnout pozornost davu, neboť dav miluje krev a smrt?
    5. Ženy a Ježíšovo utrpení: ženy prý věří víc citem, muži rozumem. Je "marketing utrpení" směřován tak, aby přitahoval ženský soucit? A je soucit to, co Ježíš chce, abychom k němu cítili? Připomeňme si, co Ježíš říká ženám, které nad ním pláčí u cesty na Golgotu: "Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a svými dětmi" [L 23:28].
    6. Ženy a Ježíšovo zmrtvýchvstání: První člověk, kterému andělé zvěstovali zprávu o zmrtýchvstání a kterému se Ježíš jako první zjevil, nebyl muž, ale Marie Magdalena. Hlavní role ženy byla v patriarchální židovské společnosti i u ranných křesťanů velmi nezvyklá a je dost možné, že byla překážkou šíření křesťanství do mužsky dominantních společenství. Na toto téma vzniklo mnoho pojednání (zde je jejich stručný souhrn včetně opatrné katolické reakce pana Opatrného :-)

      Každopádně, Marii Magdaleně můžeme děkovat - nejen za to, že ženy západního světa požívají (téměř) stejná práva, jako muži. Ale o tom až někdy příště.