Minulý týden jsem pro sebe znovuobjevil Pearl Jam. Sentiment gymnaziálních let u písničky Jeremy + objev, o čem ta písnička vůbec mi v mozkovém jookboxu spustila stále jednu a tu samou melodii. Pak jsem našel někde zmínku
o tragédii v Roskilde 2000. Při ní se 9 lidí udusilo v kotli pod pódiem poté, co byly po pádu ušlapáni jinými lidmi.
Vyplynulo mi z toho několik poučení:
- megaakce jsou o ničem. Co všechno se může stát a stalo se - na festivalu, kde byl 1 pořadatel na 6 návštěvníků, u naprosto mírumilovné kapely!
- Pearl Jam jsou skvělí. Napsat písničku, z které každému, koho znám, i po letech chodí mráz po zádech, umí jen velmi málo lidí na světě.
Žádné komentáře:
Okomentovat